4 mýty o firemním IT. Čemu věří manažeři a jak je to doopravdy

Většinou se mluví o tom, v čem si nerozumějí. Začněme ale raději věcmi, které mají společné – málokteré dvě role ve firmě zažijí od zaměstnanců tolik nadávek a pomluvy jako šéfové a IT manažeři. Důvodů, které z nich dělají ideální spojence, je ale mnohem víc. Ten nejdůležitější je paradoxně rozvoj a konkurenceschopnost firmy.

 

Následující článek je určený manažerům, kteří nerozumí svým ajťákům – ať už jde o jejich zaměstnance nebo externí dodavatele, kteří se starají o hardware, software, data a aplikace. Málokterá firma si může dovolit nemít takové lidi. Naopak roste počet firem, kde souhra mezi IT oddělením a vrcholným managementem rozhoduje o úspěchu, přežití nebo technologickou ztrátou za konkurencí. Následující seznam mýtů o firemním IT jsme připravili ve spolupráci s konzultanty ze Soitronu.

1. Investice do IT nepřinášejí návratnost

 

„Manažeři si často stěžují, že investice do IT neodpovídají tomu, co firmě přináší,“ začíná Zbyszek Lugsch, který firmám pomáhá zefektivňovat technologické zázemí. „Souvisí to i s tím, že firmy neumí vyčíslit svou závislost na IT. Přitom na něm dnes závisí jejich primární byznys. IT je v mnoha firmách v podstatě výnosová položka.“

 

Kořeny jsou podle Zbyszka historické. V minulosti byli ajťáci vnímání spíš jako údržbáři. Dnes se i technologicky konzervativní odvětví jako výroba, strojírenství a těžký průmysl digitalizují, takže role IT specialistů je jiná. „Naše přidaná hodnota není v tom, že něco vezmeme a nakonfigurujeme, ale v tom, že když přijdeme do firmy, umíme se zamyslet, jak funguje a jak by mohla fungovat efektivněji, aniž by IT bylo překážkou.“

IT už nie je konkurenčná výhoda len vo firmách, ktoré vyvíjajú softvér alebo poskytujú svoje služby digitálne. Čoraz výraznejší konkurenčný náskok môže priniesť aj v konzervatívnom ťažkom priemysle.

Zjednodušení výpočtu nákladů podle Zbyszka přinesl cloud, ve kterém si firma nakliká prostor v úložišti, servery a další služby, například skladovou databázi nebo mailový server. Jednodušší výpočet ceny za dílčí služby ale podle něj zkresluje celkové dlouhodobé náklady. Cloud se prý v tomhle paradoxně ukazuje jako dražší.

 

2. Cloud dokáže plnohodnotně nahradit vlastní servery

 

„Popíšu to na příkladu továrny, která vyrábí součástky pro automobilky systémem just in sequence (tj. součástka dorazí na montážní linku přesně v momentě, kdy je potřebná pro montáž, pozn. redakce). Informační systém má v datacentru v Německu. Umíte si představit, co by se stalo, kdyby přišli o konektivitu do Německa? Zastavili by výrobu. To by v jejich případě znamenalo pokuty, které nemají šanci zaplatit,“ popisuje typický příklad Zbyszek Lugsch. Problém ve zmíněné firmě vyřešili tím, že si vytvořili lokální mini datové centrum, ve kterém mají kopii centrálního informačního systému. Podobných případů je prý hodně – málokterá firma totiž nepotřebuje ke své práci aspoň jednu aplikaci, která je kritická. Nemluvě o dostupnosti dat.

„Důležité je uvědomit si, že to, co datacentra zpravidla v základním balíku garantují na úrovni 99,9 % je dostupnost služeb, nikoli dat,“ upozorňuje Zbyszkův kolega Štefan Pater. „Služby, to znamená například e-mail. Ten bude fungovat s 99procentní dostupností, takže mailový server vypadne možná jen na pár hodin v roce. Něco jiného je ale dostupnost firemních dat, tedy těch, která máte uložená například v SharePointu a podobně. Často se někde v podmínkách uvádí, jakým způsobem jsou data dostupná. A když se k tomu dopracujete, zjistíte, kolik by stálo zajistit dostupnost vašich souborů na 99 %. V takových případech musíte vytvářet nějaké zálohovací scénáře, abyste si mohli data obnovit, nebo si koupit další službu. To už se ale pohybujeme v jiných číslech.“

 

3. Vlastní servery jsou drahé

 

Dřív se firemní IT infrastruktura skládala ze tří samostatných částí – datových úložišť, serverů, které zajišťovaly výpočetní výkon, a počítačových sítí. Tenhle hardware, fyzicky umístěný a propojený někde ve firemní serverovně, se označuje jako tradiční architektura. Její budování bylo kdysi investičně opravdu náročné. Spousta firem začala svoje servery a data stahovat do cloudu z důvodů, o kterých už byla řeč výše. Pak se ale objevily problémy s rychlostí aplikací, dostupností dat a často i s cenou. Mezitím však přišla inovace v podobě takzvané hyperkonvergované infrastruktury, která je mnohdy levnější, i když jde paradoxně o IT, které je zase přímo ve firmě. Původní tři části IT infrastruktury zůstávají, jenom už jsou integrované v jednom „balíčku“ s jednotnou a automatizovanou správou.

infografika 3 základne piliere firemnej IT infraštruktúry

„Hyperkonvergovaná řešení tlačí cenu vlastních on-premise řešení dolů tak, že když porovnáme, kolik by stál stejný výkon, servery, úložiště a další věci v cloudu, a započítáme do toho náklady na správu, vychází vlastní infrastruktura levněji. Jinými slovy: za ty samé peníze by firma mohla mít větší výkon než v cloudu.“

 

4. Když mám věci v cloudu, nepotřebuji tolik IT manažerů

 

„Nikdo nemá chuť utrácet za IT víc peněz. A i kdyby chtěl, na trhu stejně chybí lidé. Ve velkých podnicích jsou týmy větší, ale také nerostou. Nedostatek lidí s potřebnými znalostmi tam pociťují ještě mnohem víc,“ říká IT specialistka na sítě Marianna Richtáriková ze Soitronu.

 

„Sehnat schopné ajťáky je v dnešní době opravdu problém,“ přikyvuje Zbyszek Lugsch. Předpovědi o konci IT oddělení, které hlásaly titulky magazínů v době, kdy vrcholilo cloudové šílenství, se ukázaly jako přehnaný optimismus. „Ono se to časem ukázalo jako totální nesmysl. Paradoxně platí, že čím menší je firma, tím větší nesmysl to celé je.“

IT-čkári: Kedysi armáda, dnes sám vojak v poli.

Problém je tedy nakonec přesně opačný – firmy očekávají od IT manažerů víc, ale nemůžou si dovolit nebo zkrátka najít víc specialistů. Pokud mají stávající týmy zvládnout neustále rostoucí nápor, potřebují podle Marianny Richtárikové část práce zautomatizovat.

 

Ve výrobní sféře jsou roboti pro zaměstnance strašákem, ale v případě ajťáků můžou být řešením zoufalé situace. Přesně to je důvod, proč se v posledních letech začaly ve velkém používat takzvané orchestrátory – nástroje, kterými IT manažer řídí několik virtuálních zařízení a sítí. „Jsou to simulace, které nám na jednom kusu hardwaru umožňují vytvářet virtuální prostředí.“

 

Analytická společnost IDC ve svojí studii pro značku Cisco uvádí, že testy hyperkonvergovaného řešení s názvem Cisco HyperFlex prokázaly u IT týmů zvýšení efektivity až o 71 %. V případě doby potřebné pro rozběhnutí nové infrastruktury byl nárůst až 91%. „Všechno je vyladěné už od výrobce. IT manažeři vůbec nemusí řešit architekturu systému ani problémy, ke kterým dochází u jiných systémů,“ dodává Zbyszek Lugsch ze Soitronu. Firmy navíc díky hyperkonvergenci můžou využívat čas svých IT zaměstnanců k činnostem, které firmě generují zisk.

HYPER JEDNODUŠE O HYPERFLEXE