Novinky
1. srpna 2019

Robot dělá člověka méně robotem

Viktoria Lukáčová Bracjunová

VIKTÓRIA LUKÁČOVÁ BRACJUNOVÁ

Nadpis je vypůjčený od profesora Leslieho Willcockse z prestižní London School of Economics, který tenhle výrok použil v rozhovoru pro portál Financial Times. Největší přínos umělé inteligence je totiž právě v tom, že díky ní není práce tak nudná, nebo naopak – je mnohem zábavnější. A lidi jsou díky tomu míň robotičtí.

Kolik robotů je vlastně na světě? Přesné číslo neznám, i když s nimi žiju a pracuju každý den. Vidím jich kolem sebe mnohem víc než většina lidí, protože vyvíjím roboty, které nemají fyzickou podobu. Někdy se jim říká softwarové roboty, ale ve světě byznysu, kde jsou nejrozšířenější, se spíš používá zkratka RPA – robotic proces automation neboli robotická automatizace procesů. Podívejte se na video o tom, jak jsme zaměstnali robota my v Soitronu.

 

Firmy s tisícovkami robotů

Některé firmy, hlavně ty opravdu velké a globální, používají až tisícovky robotů, které ale nikdy nikdo neviděl. Jde o programy běžící na serverech nebo v datových centrech. Když například HR oddělení potřebuje přijmout nového zaměstnance, zadá požadavek do aplikace – nazvěme ji třeba Newcomer, tedy „nováček“. Aplikace se pak postará o všechny věci, které by jinak musel dělat HR manažer nebo „ajťák“. Vytvoří například uživatelský účet včetně potřebných oprávnění podle pozice, zajistí přístup do firmy, vytvoří objednávku na potřebná zařízení (mobil, počítač atd.). Newcomer zkrátka zařídí právě ten milion drobností, které dohromady zaberou lidem spoustu času

 

Robotí slovník

Průmyslový robot – stroj, který se používá v průmyslové výrobě, hlavně pak k montážním činnostem a manipulaci.
Softwarový robot – program, který plní úkoly podle předem nastavených pokynů. Je přitom schopný sbírat a kombinovat informace, data nebo technologie z jiných programů a zařízení.
RPA – robotická automatizace procesů je technologie, pomocí které se vyrábějí softwarové roboty. Ty potom plní opakující se úkoly běžně prováděné lidmi, třeba vytváření objednávek nebo vystavování faktur.
Bot –nebo taky chatbot je zpravidla softwarový robot, jehož primárním úkolem je odpovídat na jednoduché otázky například přes chat, sociální sítě nebo web značky.
AI – umělá inteligence je vyšší druh robota, který se snaží simulovat lidské myšlení a obvykle je schopný se učit (buď přímo podle pokynů člověka, pozorováním nebo na základě vlastních pokusů a omylů).

 

Skutečnými průkopníky ve využívání softwarových robotů jsou firmy z finančního sektoru. Banky, pojišťovny a spořitelny si v současné konkurenci nemůžou dovolit zvyšovat ceny, a musí proto hledat úspory na opačné straně rovnice. Pro finanční operace je typické velké množství drobných repetitivních činností, při kterých je klíčová přesnost. Když zohledníme, že robot funguje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, nechodí spát, nemusí jíst ani chodit na přestávky a jeho výkonnost se (prakticky) nemění, můžeme říct, že se teoreticky vyrovná třem lidem v trojsměnném provozu. Právě přesnost a neúnavnost jsou výhody, díky kterým budou softwarové roboty postupem času nejspíš atraktivní i pro firmy z dalších odvětví.

 

Jednoduché jako robot

Protože softwarové roboty není potřeba vyrábět fyzicky, je jejich vývoj relativně jednoduchý a rychlý. Vytváření úplně nového robota zabere jeden a půl až čtyři měsíce. Návratnost je přitom zhruba půlroční. Nejdůležitější částí procesu ale není programování. Klíčová je první fáze, kdy probíhá analýza fungování procesů ve firmě a mapování infrastruktury i existujících aplikací. Po dvou až sedmi dnech se začíná s programováním a pak i s testováním.

Prakticky v každé firmě, ať už malé nebo velké, v manufaktuře nebo v byznys centru, je potenciál k využití softwarových robotů. Jak ale poznat, kde přesně? Vzpomeňte si, kdy jste slyšeli kolegu mrmlat nad prací, která ho nebaví, a přesto ji musí dělat pořád dokola. Ideální příležitost k automatizaci.

 

Jak dlouho trvá vývoj softwarového robotu a co je k němu potřeba?

analýza prostředí, procesů, IT infrastruktury a existujících aplikací
– 2 dny až týden

 

navrhování a programování
– 2 až 10 týdnů

 

testování a odlaďování
– 2 až 3 týždny

 

Softwarové roboty se zatím uplatňují především v kancelářích – v administrativě nebo při řízení projektů. Lidé, kteří kontaktují zákaznické centrum můžou natrefit na takzvané „boty“ – programy schopné odpovědět zákazníkovi na jednoduché otázky, například o provozní době. S postupným nasazováním technologií, jako je AI nebo IoT, do výroby se rozšiřují i možnosti RPA. Roboty zkrátka dokážou získat víc informací o fyzickém světě okolo sebe, analyzovat je, vyhodnocovat a započítávat do svých kalkulací.

Procesy fungují v různých firmách různě, takže se softwarová automatizace procesů většinou dělá na míru, i když se některé „komponenty“ už dají pořídit na internetu. I o drobnostech, jako je automatické posílání seznamu telefonních kontaktů všech kolegů novým zaměstnancům, je robotovi potřeba „říct“. Na rozdíl od průmyslových robotů, u kterých každá změna postupu znamená odstávku ve výrobě, je softwarového robota možné naučit nové věci a aktualizovat za pár minut, a to i vzdáleně.

Člověk, jehož činnosti softwarový robot převezme, většinou neskončí bez práce. Právě naopak – robotická automatizace je příležitostí k tomu, aby se zaměstnanci dál rozvíjeli a postupovali v kariérním žebříčku. V zemích, kde je citelný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, tím firmy můžou řešit problémy s nedostatkem lidí.

 

V České republice připadá na jedno volné pracovní místo už teď jenom 0,7 uchazeče.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, leden 2019

Právě robotům budeme možná brzy vděčit za to, že máme víc volného času.

 

Senátní výbor USA vypočítal už před víc než půlstoletím, že do roku 2000 budou lidé pracovat jenom 14 hodin týdně.

Rutger Bregman, historik a autor knihy Utopie pro realisty (česky v r. 2017)

Internet a digitální ekonomika s sebou ale přinesly spoustu nových úkolů, takže výsledek byl opačný, než experti předpokládali. Napravit by to mohli právě naši noví virtuální kolegové.


Viktória Lukáčová Bracjunová

Business & New Technologies Products Development Manager
viktoria.bracjunova@soitron.com