IT konzultant: 99,9% dostupnost cloudu ještě neznamená, že se firma dostane i ke svým datům

Co dělá pre-sales konzultant?

Když se rozběhne komunikace s potenciálním zákazníkem, zjišťuji jeho požadavky, navrhuji řešení a dělám cenové kalkulace. Někdy dokonce pořádáme workshopy, na kterých si se zákazníky popovídáme, abychom lépe pochopili jejich problémy a oni snadněji přijali naše řešení.

Jaký je rozdíl nebo vztah mezi vámi a obchodníkem?

Na poptávkách děláme společně. Já vytvářím podklady k tomu, abychom zákazníkovi dokázali poskládat produkt, který mu bude co nejvíc vyhovovat. V IT neustále vzniká něco nového nebo za námi zákazníci přicházejí s novými situacemi, na které hledají odpověď.

Například?

Rozdělil bych to na firmy, které mají svoji IT infrastrukturu a nepotřebují se neustále přizpůsobovat nějakým změnám – například výrobní podniky nebo takové, které nepotřebují každou chvíli testovat a nasazovat nový software a aplikace. U nich je IT spíš statické – jeho úkolem je dlouhodobě zajišťovat jeden typ služby a moc se to nemění.

A pak jsou firmy, které se z pohledu svého byznysu zajímají i o nové věci. Ty mívají jiné požadavky. Chtějí testovat nové servery nebo aplikace, přečtou si o nové technologii a hned si ji chtějí vyzkoušet. V klasické firemní IT infrastruktuře je tohle možné málokdy. Když je něco určené pro váš interní provoz, tak vám tam nikdo jen tak nedovolí vytvářet a spouštět nějaké testovací prostředí. Na to se mnohem víc hodí takzvaná hyperkonvergovaná infrastruktura.

Můžete mi přeložit slovo hyperkonvergovaná?

Je to něco, co v sobě spojuje víc komponent a funkcí do jednoho řešení. Má to jednodušší správu a je to daleko automatičtější a celkově jednodušší.

V čem mi to tedy pomůže, když chci něco testovat?

Hyperkonvergovaná infrastruktura umožňuje mnohem lepší oddělení různých prostředí. Pokud něco potřebujete jenom zkoušet, jednoduše si vytvoříte virtuální testovací prostředí a nemusíte se bát, že vám ovlivní celý systém.

Pak jsou tu vývojářské společnosti, které potřebují hodně testovacích scénářů. Řekněme, že vytváříte nějakou aplikaci pro několik zákazníků, ale každý má trochu jiné potřeby. V takovém případě nastupuje další užitečná vlastnost – automatizace. Jedním klepnutím vytvoříte nová virtuální testovací prostředí a v každém rozjedete jiný scénář. Když je potřeba něco změnit, například zvýšit velikost diskového prostoru, tak se to dá udělat i bez toho, aby to musel řešit administrátor. Vytvořit, otestovat a smazat to celé může jeden člověk.

Proč je k tomu vhodná právě hyperkonvergovaná infrastruktura? Co je na ní jiné?

Základní vlastnost hyperkonvergovaného systému je, že spojuje datové úložiště, procesorový výkon a paměťovou kapacitu do jednoho balíčku. Je to celé poskládané z komponent, které mají jednu centrální správu. Všechno se dá propojit s dalšími částmi firemního IT nebo s cloudovými službami. Klasická IT infrastruktura se skládá ze samostatných částí a každá z nich má vlastní správu. Proto není tak dynamická. Nejde v ní jen tak přidávat a odebírat disky a spouštět na nich nová virtuální prostředí, protože jsou závislé na výkonu jednotlivých komponent. A správce dalších samostatných systémů přece nechcete otravovat.

Takže se nemusím starat o hardware a prostě si spouštím, co zrovna potřebuju.

Ano, obvykle přes jednoduché webové rozhraní. Můžete mít dokonce předem připravené šablony na konkrétní věci. Třeba na e-mailový systém, SQL databázi a podobně. Jenom zadáte, jaký výkon potřebujete, a je to.

Ocení to i někdo jiný než vývojáři?

Nejenom oni. Můžou to být například i poskytovatelé hostingu. V začátcích si takové systémy vyráběli sami – říkalo se jim skládačky. Dnes naopak sledují, co všechno jde zautomatizovat. Zákazník nechce psát požadavek na správce kvůli každé drobnosti. Čeká, že si ve webovém prohlížeči nakliká, co potřebuje, a všechno se zpracuje automaticky.

Firemní IT si už umíme naklikat jako v e-shopu

Neumožňuje tohle všechno cloud?

Z pohledu správy ano – otázka zní, co je na druhé straně. Buď jsou to separované servery, disky a síť nebo něco, co se dál vyvíjí. Proto má spousta poskytovatelů cloudu na svojí straně právě taková hyperkonvergovaná řešení. Integrují je do svých webových portálů, kde si zákazník všechno potřebné nakliká sám. Říká se tomu cloud, protože to firma nemá přímo u sebe, ale ve skutečnosti je to častokrát spíš hyperkonvergovaná infrastruktura.

Jednodušší správu i automatizaci slibuje spousta technologií. Otázkou je, jestli se po jejich nasazení opravdu dá přejít od operativních činností a údržby například k business developmentu…

IT manažeři tím určitě získají nějaký prostor. Vždycky je to ale o konkrétní firmě. Pokud má 400 zaměstnanců a má jednoho IT pracovníka, ten těžko někde ušetří nějaký čas. Hyperkonvergovanou infrastrukturu by nejspíš sám přivítal.

A co velká firma, která má 20 IT administrátorů?

Další věc, která se dá odstranit automatizací, jsou lidské chyby. Ve firemní IT infrastruktuře, která je postavená podle klasického modelu, se může stát, že chcete něco změnit, ale změna ovlivní něco úplně jiného, než jste čekali. Třeba proto, že někdo před vámi něco nějak nastavil, že zapomínáte, že vám chybí dokumentace a podobně.

Když jsou tyhle věci zautomatizované, skripty vznikají na pozadí – nedělají se ručně. Riziko, že celý systém spadne kvůli překlepu, je tím pádem menší.

Dokážou tohle eliminovat zmíněné „templaty“?

Ano.

Takže by se mi to jako firmě vyplatilo, i když mám nějaké kritické aplikace – například software, který ovládá výrobní linku a podobně. Zkrátka něco, co nesmí přestat fungovat.

Nedíval bych se na to z pohledu kritičnosti. Benefitů je víc. Z pohledu automatizace je dobře, že existují předem připravené věci. Mám před sebou portál, jak je někde v cloudu, jen s tím rozdílem, že infrastruktura je teď u mě. Celé řešení navíc poskládal jeden výrobce, takže mám jistotu, že je stabilní a otestované a nemusím k němu něco dokupovat.

Vaším úkolem je taková řešení prodávat. Proto se zeptám, jestli je hyperkonvergovaná infrastruktura v porovnání s klasickou i levnější?

Pokud si koupím nejlevnější diskové pole a k němu X serverů a bude mi to celé chodit, ale nejspíš bez dokonalého komfortu jednoduché správy, asi není s čím srovnávat. Takové řešení bude většinou levnější. Hyperkonvergované řešení má smysl tehdy, když vím, že mám několik aplikací, které můj systém vytěžují, očekávám vysokou dostupnost a mám využití pro automatizaci. U klasického řešení musím navíc pořád dělat zálohy nebo replikaci a cena tím pádem roste. Záleží, na kolika lokalitách firemní aplikace běží. Kolik má firma zaměstnanců, kteří pobíhají po světě nebo jsou v nějakých pobočkách. Tehdy to smysl má.

Takže pokud má firma víc poboček…

Dnes se hodně věcí centralizuje, ale i v lokalitách můžou běžet nějaké aplikace, které jsou vysloveně nutné pro výrobu.

Takovým firmám se vyplatí kombinace hyperkonvergované infrastruktury v datacentru a nějaké její části na pobočce. Data si pak dokáže snadno přesouvat. Může se například stát, že výrobní firma chce otestovat aplikaci nejdřív na jedné lince v jedné pobočce a časem všechno centralizovat.

Jak složité je nasazení?

Spíš jednodušší, protože zpravidla jde o řešení od jednoho výrobce, které je odladěné. Nástroj na správu je jenom jeden, takže není třeba konfigurovat zvlášť úložiště, servery a síťovou infrastrukturu. Důležité je udělat si dobrou přípravu kvůli migraci dat a aplikací, ale to platí při každém nasazování IT systému.

Od jakého dodavatele je hyperkonvergované řešení od Soitronu?

Od Cisca, konkrétně Cisco Hyperflex. Je to velmi zajímavý balík i se síťovou infrastrukturou. Tím se odlišuje. Dají se v něm rovnou nastavit i síťové prvky, síťová pravidla i další věci, a i tohle je integrované do centrální správy. Nemusím mít člověka, který mi předpřipraví celou síť. Je s tím mnohem míň práce.

Dostupnost služeb není totéž jako dostupnost dat

Stále mi není jasné, proč na tohle všechno nevyužít cloud.

Je to otázka ceny a toho, co za ni opravdu získám. Datacentra mnohdy deklarují procentní dostupnost vyjádřenou dlouhou řadou devítek. To znamená, že se prakticky kdykoli budu moct přihlásit. Ale neznamená to automaticky i dostupnost dat, která tam jsou. Firmy očekávají, že dobré datacentrum jim data vždycky zachrání. Když ale pozorně čtete podmínky, nic takového v nich obvykle nenajdete. Manažeři ale podmínky až tak pozorně nečtou.

Já bych taky automaticky předpokládal, že dostupnost služby znamená i dostupnost mých dat.

Tak to není. Znamená to, že mail bude fungovat podle dostupnosti a mailový server možná vypadne jenom na pár hodin v roce. Ale neplatí to pro dostupnost vašich dat, tedy těch, která máte uložená na firemním serveru, v SharePointu a podobně. Hodněkrát je někde v podmínkách uvedeno, jakým způsobem budou data dostupná. A když se k tomu dopracujete, zjistíte, kolik by stálo zajistit dostupnost vašich souborů na 99 %. V takových případech musíte vytvářet nějaké zálohovací scénáře, abyste si mohli data obnovit. Nebo si koupit další službu. To už se ale pohybujeme v jiných číslech.

Takže pak už se firmě víc vyplatí mít hardware u sebe?

Možná. Nepotřebuje ale stavět celé datacentrum. Má postavené vlastní hyperkonvergované řešení a cloud využívá na specifické služby nebo zálohování. Cloud má jako DR lokalitu tehdy, když dojde k dlouhodobému výpadku elektřiny a podobně.

Jak vidíte trend ve firemním IT pro příští roky?

Záleží na tom, co jsem zmínil už na začátku. Jsou různé typy zákazníků. Ti statičtí zůstanou u starého uvažování – samostatné části. Něco postaví a pět let na tom nemusí nic měnit. Podle mě jim hyperkonvergence nepřinese zásadní benefit.

Ale firem, které mají z pohledu aplikací větší dynamiku, přibývá. A ty se podle mě časem k hyperkonvergovaným řešením dostanou, protože jim to přinese benefity, o kterých se mluvilo v souvislosti s cloudem. Jenom je budou využívat bezpečně a jednoduše u sebe doma.